Rychnov nad Kněžnou

Znak města Rychnova nad Kněžnou: Ve znaku města Rychnova nad Kněžnou je panna na jelenu. Jak praví pověst, jeden mocný vladyka měl dceru - jedináčka. Otec dceru miloval a udělal pro ni, co jí na očích uviděl. A když si usmyslila s vichrem o závod pádit na statném jelenu jako lesní panna, tatíček vladyka paroháče zajistil. O ochočení jelena pověst nic neříká ale jelen prý poslouchal. Můžeme se tak dozvědět, že dívka ta či panna s ním jezdila po nádvoří, až jí to bylo málo. Pouštěla se na dlouhé vyjížďky do okolí a jedna z nich málem dopadla zle. Zvíře se leklo - zapomněla, že právě toho dne loví její otec v okolí hradu za četné účasti hostí i honců - zvětřilý jelen s pannou, poplašený štěkotem psí smečky, dal se do šíleného úprku údolím podél toku potoka. Nebýt uhlířů, co pálili milíře v místech naší staré zvonice u Trojice, dívka by krkolomnou jízdu nepřežila. Oni rozjívence zadrželi. Jejich ves pak vděčný otec za město vyhlásil a jemu do znaku pannu na jelenu dal.

Městský znak, právo pečetit zeleným voskem a výsadu konání dvou výročních trhů (první trh na středu po sv. Vítu - 15.6., druhý trh na pondělí po sv. Matouši - 21.9.) právně a oficiálně potvrdil svou listinou český král Vladislav II. Toto privilegium nese datum 6. března 1488 a listina je uložena v archivu kolowratského zámku.

Pro úplnost, jak znak vypadá. Jelen s parohy pozdviženými na nohou sedící, na něm panna v modrém šatu podává jelenu k hubě dvě lekna, kteráž stříbrná v červeném poli za svůj znak měli pánové z Rychnova. Znak pánů z Rychnova byl už předtím používán na pečetích (1372).

Prapor města: Zákonem o obecním zřízení je obcím dána možnost užívat městský znak a prapor. Rychnov nad Kněžnou má od r. 1488 ve svém znaku panu na jelenu a na základě dotazu městské rady na Ministerstvo vnitra v Praze v roce 1939 bylo městu oznámeno, že město má prapor o třech pruzích v barvě bílé zelené a červené.

Střední pruh je poloviční šíře. Toto vzala rada na své schůzi dne 31.10.1939 na vědomí.